Ukázka 2 z kapitoly Rotores u snídaně daleko od taktu

Paní Purita Estrada už byla dávno mezi námi a ohradila se:

"Pane Rotoresi! Tady v hotelu nic do kafe nesypeme! Probíhá snídaně. Buď si dejte snídani nebo počkejte v hale!"

Rotores by čekání v hale chápal jako ponížení, vytáhl tedy bankovku a kázal přinést snídani. Sedl si ale sám o dva stoly vedle a odsud pokračoval ve volání:

"Idiote žebrácká! Nesaháš Trinidad ani po kotníky! Co na ni vůbec kdákáš, slepice jedna jugoslávská!"

"Československo není Jugoslávie!" začala mě srdnatě bránit Vlastimila.

"Co meleš? Já dělám korzety pro celý svět a vím, co kde je! Všichni jste komunisti. A Trinidad je obsazená! Ocupado!" křičel korzetiér mávaje loupáčkem.

"Ticho!" zaječela Vlastimila a ukázala na Bolýneho: "Zde tento muž je potomkem Friedricha Smetany!"

A bylo ticho. Rozzuřený milovník oper zřejmě již jméno Friedricha Smetany zaslechl a s domnělou Jugoslávií mu asi také příliš nekolidovalo. Po dlouhé době zabručel:

"Omlouvám se. Pokusím se tuto nepříjemnost nějak vynahradit!" a s červenýma ušima rychle odkráčel.

Ještě tentýž den přinesl poslíček šest pozvánek. Na soirée s dvěma loutnami, trubkou a vybranými vzorky vína. Příští den v továrníkově vile..